|
|
Aflatoxiny v potravinách a jejich vliv na DNA a buněčné linie
Šislerová, Lucie ; Pernicová, Iva (oponent) ; Brázda, Václav (vedoucí práce)
Aflatoxiny představují kvůli jejich vysoké toxicitě a karcinogenitě velké nebezpečí, kterému se v běžném životě snadno nevyhneme. Intoxikace aflatoxiny způsobuje velkou řadu onemocnění od těch lehčích až po nekrózu orgánů či smrt. Nejvíce aflatoxiny postihují játra, kde dochází k jejich odbourávání a vzniku následných metabolitů, které jsou pro tělo nejtoxičtější. Z tohoto důvodu je jejich přesné stanovení a porozumění principu jejich účinků velmi důležité. V práci byly kalibrovány metody pro sledování a k bližšímu určení vlivu aflatoxinů na lidské buňky. K tomuto sledování byly použity metody: MTT testy viability, fluorescenční mikroskopie a průtoková cytometrie. Jako další bylo proměřeno množství přítomných aflatoxinů v různých potravinách s odlišnými podmínkami skladování. Pro tuto analýzu byly použity ELISA testy RIDASCREEN Aflatoxin Total a RIDA Aflatoxin column. Kalibrované metody byly porovnány s metodami již používanými pro stanovení vlivu aflatoxinů a výsledky ELISA testů byly porovnány s limity množství aflatoxinů povolenými Českou legislativou. Žádná z kontrolovaných potravin neobsahovala nadlimitní koncentraci aflatoxinů, která je v České republice stanovena na 4-10 µg/l (liší se pro různé druhy potravin). Nejvyšší hodnoty aflatoxinů vykazovaly potraviny, které byly špatně skladovány ale nebyly viditelně napadeny plísněmi. Byla stanovena hodnota LD50 pro aflatoxin B1 na 12,25 µM. Pomocí průtokové cytometrie byl stanoven druh buněčné smrti, kterou aflatoxin způsobil a tato data byla dále potvrzena díky snímkům z fluorescenční mikroskopie.
|
|
|
Porovnání metod stanovení obsahu mykotoxinů v obilninách
Boving, Veronique
V bakalářské práci jsem se zabývala porovnáním metod stanovení obsahu mykotoxinů v obilninách. První částí je recentní přehled, ve kterém jsem popsala rozdělení mykotoxinů, popsala jsem toxinogenní plísně a produkované mykotoxiny. Uvedla jsem charakteristiku nejznámějších mykotoxinů a popsala některé analytické metody pro stanovení mykotoxinů. V druhé části jsem se zabývala analýzou vzorků obilovin. Celkem bylo analyzováno 12 vzorků paralelní analýzou, která měla určit přesnost měření. Analýza byla provedena pomocí tří analytických metod, a to ROSA pro DON a ZEA, Reveal Q+ pro DON, DON RAPID pro DON, Veratox pro ZEA a referenční metodou byla metoda HPLC. Byl zaznaménán rozdíl paralelním měřením, výsledky mykotoxinů analyzovaných různými metodami se lišili. Nelze říci, jaká metoda je přesnější.
|
|
|
Zhodnocení monitoringu mykotoxinů ve vybraných surovinách
DYKOVÁ, Jitka
Kontaminace krmiv a potravin cizorodými látkami představuje dlouhodobý globální problém a je jí věnována velká pozornost. Cílem diplomové práce bylo posoudit výsledky monitoringu Státní veterinární správy ČR týkající se výskytu mykotoxinů v krmivech, syrovém mléce a orgánech hospodářských zvířat za období 2015-2019 a dále vyhodnotit oznámení o výskytu nebezpečí ze Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) ve vybraných zemích za období 2016-2019. Ve sledovaném období bylo z celkového počtu 1320 analýz krmiv potvrzeno 378 (28,6 %) pozitivních vzorků na mykotoxiny. Nejvyšší záchyt byl u deoxynivalenolu (143; 43,3 %), naopak nejnižší počet pozitivních vzorků byl u aflatoxinu B1 (25; 7,6 %). Z celkového počtu 210 vzorků syrového mléka byl zjištěn pouze jeden pozitivní vzorek, který byl navíc pod hranicí povoleného hygienického limitu0,05 ?g/kg. Vzorky jaterní tkáně (n=130) rovněž odpovídaly hygienickým limitům. Za sledované období byl celkový počet oznámení pro systém RASFF na našem území 315 (2,2 % v rámci EU). Varování, které je nejzávažnějším typem oznámení, tvořilo podíl 31 % ze všech oznámení. Nejčastější příčinou varování byly nálezy bakterií Salmonellaspp., především v drůbežím mase. Z vybraných zemí mělo nejvyšší počet oznámení v daném období Německo (11,9 % v rámci EU), nejnižší počet byl hlášen ze Slovenska (1,1 % v rámci EU). Výsledky této studie lze hodnotit jako velmi příznivé. I přesto je třeba pokračovat v pravidelném monitoringu cizorodých látek za účelem zajištění zdravotně nezávadných potravin.
|
|
|
Aflatoxiny v potravinách a jejich vliv na DNA a buněčné linie
Šislerová, Lucie ; Pernicová, Iva (oponent) ; Brázda, Václav (vedoucí práce)
Aflatoxiny představují kvůli jejich vysoké toxicitě a karcinogenitě velké nebezpečí, kterému se v běžném životě snadno nevyhneme. Intoxikace aflatoxiny způsobuje velkou řadu onemocnění od těch lehčích až po nekrózu orgánů či smrt. Nejvíce aflatoxiny postihují játra, kde dochází k jejich odbourávání a vzniku následných metabolitů, které jsou pro tělo nejtoxičtější. Z tohoto důvodu je jejich přesné stanovení a porozumění principu jejich účinků velmi důležité. V práci byly kalibrovány metody pro sledování a k bližšímu určení vlivu aflatoxinů na lidské buňky. K tomuto sledování byly použity metody: MTT testy viability, fluorescenční mikroskopie a průtoková cytometrie. Jako další bylo proměřeno množství přítomných aflatoxinů v různých potravinách s odlišnými podmínkami skladování. Pro tuto analýzu byly použity ELISA testy RIDASCREEN Aflatoxin Total a RIDA Aflatoxin column. Kalibrované metody byly porovnány s metodami již používanými pro stanovení vlivu aflatoxinů a výsledky ELISA testů byly porovnány s limity množství aflatoxinů povolenými Českou legislativou. Žádná z kontrolovaných potravin neobsahovala nadlimitní koncentraci aflatoxinů, která je v České republice stanovena na 4-10 µg/l (liší se pro různé druhy potravin). Nejvyšší hodnoty aflatoxinů vykazovaly potraviny, které byly špatně skladovány ale nebyly viditelně napadeny plísněmi. Byla stanovena hodnota LD50 pro aflatoxin B1 na 12,25 µM. Pomocí průtokové cytometrie byl stanoven druh buněčné smrti, kterou aflatoxin způsobil a tato data byla dále potvrzena díky snímkům z fluorescenční mikroskopie.
|
|
|
Výskyt mykotoxinů v mléce a mléčných produktech
DYKOVÁ, Jitka
Cílem bakalářské práce bylo vytvořit literární přehled zaměřený na mikroskopické vláknité houby (mikromycety) a výskyt jejich sekundárních metabolitů, mykotoxinů, v mléce a mléčných výrobcích. První část práce byla zaměřena na obecnou charakteristiku mikromycet, jejich příznivých i negativních účinků, a na popis tří hlavních rodů - Aspergillus, Penicillium a Fusarium. Další část práce se zabývala výskytem mykotoxinů v mléce a mléčných výrobcích. Byly popsány cesty kontaminace, nejčastější mykotoxiny v mléce a mléčných výrobcích, především v sýrech, a dále preventivní opatření k jejich eliminaci
|
|
| |
host ::
RSS.